Labutí sny
Jedu ve vlaku a svět se smrskl jen v jednu šmouhu za oknem. Avšak mě se před očima odehrává trošku jiný příběh. Je to příběh pravdu, v kterou můžete věřit a nemusíte. Byla dívka. Jedna malá dívenka, která měla ideály, sny a touhy. Dětské naivní touhy… Byla malý ošklivý káče, který čeká až se stane krásnou labutí. A určitě by se tou nádhernou, vznešenou labutí i stala, jen kdyby jí lidé nechali ty její sny a přání. Kdyby neexistoval hnusný svět, který ji okradl o iluze a ukradl jí křídla nevinnosti a té nádherné naivity. Ta dívka už nikdy neuvidí krásy světa. Ale necháme tomuto příběhu jeho posloupnost. Dívka se jmenovala Anna, ale nikdo jí neřekl jinak než Angel. Divná přezdívka jenže každý věděl, že je tato dívka vyjímečná a nevinná… jako malý anděl. Angel měla spoustu koníčku a její největší koníček byl tanec. Při tanci zapomínala na okolí a vznášela se jako pírko či chcete-li jako anděl. Lidé se na ní dívali s respektem a obdivuhodným úžasem. Měla ten dar uchvátit tancem všechny kolem sebe. Jednou šla z tancování domů a byla šťastná, jelikož se dozvěděla o vystoupení. O svém prvním sólovém vstoupení. Mělo to být vystoupení, na kterém bude spousty důležitých lidí a věděla, že si může zařídit slibnou kariéru. Šla parkem a i když už byla tma, ona se nebála. Ona s její mamkou bydleli samy na malém městě a každý se tu s každým znal. Bylo to ospalé městečko a nikdy se tu nic vážnějšího nestalo. Lehce nakračovala a byly slyšet jen její kroky. Najednou jí však někdo zastoupil cestu. Netušila o co neznámému jde a tak se chtěla otočit a zvolit jinou cestu. Ale osud rozhodl jinak. Neznámý chňapl po Angel. Svalil jí na zem. Snažila se křičet, ale v hrdle měla sucho. Bránila se, ale neznámý měl obrovskou sílu. Cítila jeho pot a na tváři ucítila jeho vousy. Poté upadla do milosrdného bezvědomí. Když se probrala ležela na zemi. Na sobě zválené věci a tělo jí strašně bolelo. Nejprve si neuvědomila, co se stalo. Ale pak si vzpomněla na toho neznámého. Zhroutila se. On té nevinné dívence udělal tu nejhorší věc. Ani nevěděla jak, ale dostala se domů. Její mamka byla pryč. Dala se do pořádku a rozhodla se, že nikomu nic neřekne. Cítila hanbu za to co jí provedl. Od té chvíle se, ale změnila. Měla deprese a tanec už jí nic neříkal. Začala nosit černé oblečení a nestarala se o sebe. Nikdo netušil, co se stalo a netušili jak jí je strašně. A teď? Drží nůž a pomalu ho přibližuje k zápěstí. Chce se zbavit těch nočních můr a výčitek. Nůž se zařezává do jejích krásných, bělostných zápěstí. Ještě vteřinku bolesti a ten hnusný život bude pryč…
Stal se tento příběh? Ani sama nevím. Přišla dívka a vyprávěla mi ho. Měla strašnou bolest v očích. Tuto dívku už nikdy neuvidím… Mohl jí někdo pomoct? Stačilo se svěřit. Byla silná, ale tento zážitek jí zlomil… Už neuvidí nebe plné hvězd a ani vycházející slunce. Neuvidí už nikdy nic…
